Ottovy Čechy

Neohodnoceno
 
  • 1 z 4
 
Dostupnost Skladem
65 000 Kč    
Kód produktu 1577
Značka Otto Jan
Webová stránka značky cs.wikipedia.org/wiki/Ott...
Kategorie Sběratelství
 

Ottovy Čechy

Čechy společnou prací spisovatelův a umělců českých
 
velmi dobrý stav
orig. polokožené ilustrované vazby se zlacením, velké množství čb reprodukcí
14 dílů v 15ti svazcích
díl I.: Šumava
díl II.: Vltava
díl III.: Praha (ve dvou svazcích)
díl IV.: Polabí
díl V.: Hory Orlické
díl VI.: V jihovýchodních Čechách
díl VII.: Středohoří
díl VIII.: Táborsko
díl IX.: Západní Čechy
díl X.: Krušné hory a Podhůří
díl XI.: Rakovnicko, Slánsko a středočeské Meziříčí
díl XII.: Severní Čechy
díl XIII.: Východní Čechy
díl XIV.: Severní Čechy 2.
 
do Knihovny učitelské obec. školy v České Skalici zakoupeno sl. místní škol. Radou v Č. Skalici

Jan Otto dal jméno svému vydavatelskému domu v roce 1871, kdy uzavřel s tchánem smlouvu o odkoupení jeho tiskárny na Václavském náměstí. Už tehdy měl velké zkušenosti z provozu tiskárny, vydavatelství i knihkupectví. Jako velmi ctižádostivý a pracovitý obchodník vložil své úspory a finanční výnosy z působení ve vydavatelství bratří Grégrů, kde předtím pracoval, do tohoto nového podniku, a protože chtěl tiskárnu doplnit o vydavatelské aktivity, vzniklo Ottovo nakladatelství.
Ottovi se v podnikání velmi dařilo, kromě vydavatelství a tiskárny založil i knihkupectví a snažil se neustále expandovat. Když se roku 1879 přestěhoval do nové budovy v Jungmannově ulici, byla hodnota firmy od chvíle, kdy přebíral tiskárnu, už takřka desetinásobná.
Jan Otto nebyl jen velkým vydavatelem a známým podnikatelem, ale i společensky činným člověkem, který se neúnavně angažoval v řadě spolků snažících se rozvíjet tehdejší českou společnost, jako Sokol, Hlahol, Hospodářský klub pro království české, první dělnický potravní spolek Oul či Sbor pro zřízení Národního divadla. Už názvy jeho prvních edic, jako Osvěta lidu a Laciná knihovna národní, dávaly tušit Ottovo velmi rozsáhlé, zábavné i vzdělávací zaměření na širší českou veřejnost.

Podnik nepřestával růst, a tak se v roce 1883 musel znovu přestěhovat, tentokrát do nových budov na Karlově náměstí. Podle účetních knih měl už trojnásobnou hodnotu oproti začátkům v Jungmannově ulici a v roce 1891 pak Otto zaměstnával na 150 lidí.
Za 45 let v čele své firmy vydal Jan Otto 5000 různých publikací, přičemž z toho asi 1 500 knižních svazků, což z něj v té době dělalo největšího českého nakladatele. Díla Světové knihovny, edice Čechy, časopisy Paleček a Zlatá Praha či Ottův slovník naučný, se navždy zapsaly do naší historie.
Už od přelomu století si však Otto tíživě uvědomoval, že nemá v rodině plnohodnotného nástupce, kterému by podnik předal, a tak dnes nepřekvapuje, že firma zatížená rodinnými rozepřemi a nejasným vedením nedokázala po Ottově smrti roku 1916 přizpůsobit svou činnost nově se rodící československé společnosti. V době rostoucích ekonomických problémů musela firma ve 30. letech rozprodávat svůj majetek, aby ji po válce definitivně zrušila nařízení o ukončení činnosti soukromých vydavatelství.
Dnešní Ottovo nakladatelství navazuje na Ottův odkaz od druhé poloviny 90. let 20. století, kdy bylo znovu obnoveno, aby zastřešilo různorodé vydavatelské aktivity, zejména touhu rozvíjet původní encyklopedistiku (například pětisvazková Ottova encyklopedie Česká republika). Současný majitel Vlastimil Svoboda si tak plní svůj sen a pokračuje ve snaze Jana Otty publikovat cenově dostupnou literaturu pro celou rodinu. Nakladatelství publikuje v ČR a na Slovensku na 100 knižních titulů ročně. Vydává encyklopedie, atlasy a obrazové publikace populárně naučného charakteru, stejně jako množství titulů pro děti.

 

Zdroj: https://www.ottovo-nakladatelstvi.cz/inpage/historie/